KAMIL MIHALÍK A LUKÁŠ MAREK – ČTYŘI NOCI NA SVAZOVÉ VODĚ

Po úspěšné výpravě, kterou jsme absolvovali z kraje léta, jsme se s kamarádem Lukášem domluvili na další akci. Tentokrát jsme si vybrali menší jezero o rozloze 10 ha. Už po příjezdu jsme věděli, že to nebude až tak lehké. Všude zatopené břehy, ve vodě spousta zatopených stromů, spousta vázek. Nafoukli jsme člun a vyjeli na vodu. Bójky jsme umístili zhruba 70 m od břehu do 4m hloubky. Na sonaru jsme viděli, že se zde ryby vyskytují, tak nebylo potřeba moc krmit. Jen zlehka jsme přikrmili asi 1 kg boilies Biocrab z řady Legend Range a 1 kg Biosquid z řady Suprafish. Začalo se stmívat a my měli pruty nahozené na svých místech a v úplném klidu si mohli postavit tábor pro strávení následujících čtyř nocí. Po setmění přišel první záběr na můj prut na Biocraba obaleného v těstě stejné přichuti. Rychle do prsaček a na člun! Rybu jsem ale bohužel ztratil ve vázce. Montáž jsem nahodil do stejného místa a šel spát. Druhý den se nic moc nedělo. Den jsme si krátili povídáním s novými přáteli, kteří lovili kousek od nás. K večeru se ozval Lukášův prut brutální jízdou! Rychle na člun! Z dálky jsem pozoroval, jak zápasí na vodě s kaprem. Po pár minutách ho podebral. Neskutečná radost! Kapr nebyl až tak velký, ale zato strašně cenný. Váha se zastavila na 7 kg. Kulička Biosquidu o průměru 24 mm opět letěla na své místo. Byl večer a my čekali, co se bude dít v noci.

Nad ránem nás vzbudil hlásič a na něm padák. Nejspíš od bílé ryby. Během dalších dvou dnů se nic nedělo, ani to nepíplo. Zkoušeli jsme různé montáže a nástrahy, ryby na sonaru vidět byly, ale jak se říká, prostě nežraly. Byl před námi poslední večer a my stále věřili, že záběr ještě uděláme. Těsně po setmění se rozjel Lukášův prut a ryba si brala bez přestávky metr za metrem. Konečně! Lukáš nasedl do člunu a jel rybě naproti. Zhruba po patnácti minutách se vrátil s úsměvem na tváři a podebraným krásným šupináčem. Váha ukázala 12 kg a po odvážení saku 11,30 kg. Nálada parádní, všechna únava pryč. Za tmy Lukáš poslal montáž přesně tam, kam chtěl. Začala být pěkná zima. Na noc počasí hlásilo teplotu jen těsně nad nulou. Pomalu jsme zalezli do spacáků. Ležel jsem a přemýšlel nad celou touto výpravou, že už pomalu končí. I tak jsme si ji užili jako vždy na 100%. Bylo 23:30 a mně se z ničeho nic rozezvučel vedle lehátka příposlech. Rychle ven ze spacáku do prsaček a honem na člun! Levý prut jel a ne a ne se zastavit. Sotva jsem naskočil do člunu, všiml jsem si vlasce pod větví jednoho z mnoha stromů, co byl pod hladinou kolem našeho lovného místa. Naštěstí se mi podařilo vlasec odsud dostat a mohl si tak začít vychutnávat souboj s rybou. Ujel jsem zhruba 100 m, než jsem ji ucítil pořádně na prutu. Po deseti minutách jsem konečně spatřil na hladině krásného lysce. Ještě poslední výpad a byl v podběráku. Chvíle velkého štěstí! Přijel jsem ke břehu a Lukáš už měl vše nachystané, včetně mokré podložky. Po odečtení saku se váha zastavila na krásných 11,70 kg. Tu noc se už nic víc nedělo. Ráno jsme se začali pomalu balit a vyrazili směrem k našim domovům. Někdo si může říct, že takové kapry chytá kde kdo, ale pro nás jsou to ryby s obrovskou hodnotou. Byla to velká výzva a my jsme ji zvládli. Určitě se ještě vrátíme a už teď se na to moc těšíme. Petrův zdar všem slušným rybářům!

 

Napsat komentář